Jak jsem se utopil- Mt Owen taverse
Cesta lemovala řeku Owen a několikrát jsem ji musel brodit. Při jednom z těchto brození se mi stala docela nemilá věc. Zasekla se mi noha mezi kameny a já, ať se snažil sebevíc, nemohl jsem ji vyprostit. Stojím tedy uprostřed řeky a přemýšlím, co dál? Začíná docela festovně pršet a mě je z toho všeho mokra pořádná zima. Řeka stoupá a pěkně divočí. Prekérní situace. Abych trochu odlehčil stresu a zbytečně nepanikařil, sním celou čokoládu. Takovou tu s karamelem v kapsičkách. Když mám vody po pás a vlaju tam v sílícím proudu jak vlajka, pomyslím si: "Tak to je moc, hlavně zachovat klid!"
Déšť pak přidá na síle, voda v řece stoupne a já se prostě utopím.
Takhle neslavně začal můj travers hory Mt Owen, hora na kterou jsem vždy chtěl vylézt, kvůli nádherným fotografiím a legendám, že byla zakomponována do filmu Pán prstenů!
Třetí den se konečně utábořím na náhorní plošině hned vedle Surise peak (1583m) a světe div se čtvrtý den opravdu vyšlo slunce! A to předešlou noc sněžilo, i když je léto! Mám tedy spoustu času a díky množství odpočinku ve stanu vyšplhám rovnou tři kopce, Mt Owen samo sebou traversem.
Mt Owen 1875m
Mt Bell 1857m
Billies Knob 1648m
Večer zakotvím v Granity pass hut.